V roce 1469 biskup Tas přestavil Hukvaldy na své sídlo. Na hradě započaly rozsáhlé přestavby a opravy, protože byl po bojích v husitských dobách ve velmi žalostném stavu, opevnění pobořeno a vůbec byl hrad dosti staromódní. Starý palác na východě i mladší západní byly proto zvýšeny o další patro a do východního přestěhována kaple, jejíž presbytář je zcela patrný dodnes. Protože už byla nová patra dostatečně vysoko nad okolním terénem, mohla mít velká okna i na vnější straně, čehož tu bylo nadmíru využito zřízením dvou prosluněných balkónů na jihu a západě. Nejzachovalejší je však z této přestavby mohutná budova, vestavěná do prostoru mezi starou okružní zeď vnitřního hradu a parkán. Traduje se, že tu bývala kuchyň a ve třech patrech místnosti služebnictva a správy hospodářského zázemí hradu. Obě stavby - starý palác a nová přístavba - byly spojeny točitým schodiště v koutě nádvoří. Před západním křídlem byla vyhloubena a pečlivě vyzděna ještě cisterna, zachovalá dosud.

V roce 1482 byla zabezpečena západní část hradního kopce, kde dosud byly jen asi dřevěné palisády, a vystaveno kamenné předsunuté opevnění s ochozem, aby prostor celého vrchu byl pod dohledem hradní posádky a nemohl se jej zmocnit - jako opory pro svá děla - nepřítel a odstřelovat odtud vlastní hrad. Snad tehdy byla tato pevnost - kulatina vystavěna.

Po roce 1526 pod hrozbou tureckého vpádu, bylo vybudováno rozsáhlé opevnění. Do té doby je pokládána stavba obou bran před vnitřním hradem a jejich opevnění. Stavbou Tasovy obytné věže byl zcela vyřazen z provozu starý úzký parkán. Ten byl rozšířen o prostranný dvůr, jež byl zpevněn půlkruhovou baštou na jižním svahu. Na d bránou byla dostavěna věž a strážnice nalevo od průjezdu. Podobně byla zabezpečena první (dnes čtvrtá) brána. Tato byla také zvýšena o patro, opatřena strážnicí a baštou nalevo od ní, sloužící ke kontrole přístupové cesty. Asi nedlouho potom byl změněn přístup do hradu. V jižním svahu byla zřízena pohodlná cesta, po níž bylo možné jet i v kočáře a jíž se užívá dodnes. Ta objížděla předsunutou pevnost a pod její kontrolou a pod dohledem posádky mezi ní a novým opevněním směřovala přímočaře až do brány.

Nový biskup Marek Khuen započal v roce 1555 se stavbou rozsáhlého paláce ve vnitřním nádvoří. Nechal vykopat sklepy a vystavět prostorný a prosluněný zámek s velkými moderními okny a dřevěnými pavlačemi. I ostatní budovy zámku byly opatřeny novými okny a východní a západní část spojena krytou chodbou. Dvorek se starou cisternou posloužil jako schodiště a ke studni se vcházelo zvláštními dveřmi po schodech. Nová budova stála zčásti na staré okružní zdi hradu. Ta začala pod tíhou mohutných zdí ujíždět, takže ji bylo nutno záhy podepřít, jak svědčí pokyn biskupa z roku 1559, aby byl neprodleně opraven roh zámku, který se utrhl.

V roce 1580 se započalo se stavbou velkého opevnění a další studny. O vodu byla stále nouze, protože dosavadní, před dvaceti lety vykkopaná studna na nádvoří nestačila. Kopání trvalo pouhý rok, ale stálo prý celý roční výnos panství - 300 zlatých. Je to ta studna, nad níž je dodnes bednění a střecha na posledním prostranství hradu u dělových bašt. Byla tedy vykopána mimo hrad a s ním spojena provizorním, zřejmě jen dřevěným opevněním, do něhož se z bezpečnostních důvodů vcházelo nevelkým portálem po schůdcích z právě přistavěné budovy za branou před vstupem do vnitřního nádvoří.

Nové, neobyčejně rozsáhlé opevnění, s jehož stavbou se začalo v roce 1560, spojilo masívními kamennými zdmi s půlkruhovými baštami hrad s předsunutým opevněním na západě. Zřejmě nahradilo jen dosavadní dřevěné ploty se sruby. Byla zbourána kamenná hranolová věž nalevo od kulatiny a na jejím místě byla zbudována nová, dnes druhá hradní brána s mohutnou třičtvrtě- válcovou baštou. Bašty byly stejně vysoké jako hradební zdi. Na severní straně stály tři, na jižní dvě se střílnami ve dvou řadách nad sebou a u země dovnitř se rozšiřující otvory pro děla.

V předsunutém opevnění se též stavělo - bylo zvýšeno o ochoz, který vystupoval ven a uvnitř byl držen řadou nepravidelně rozložených krakorců. Na nárožích směrem k západu, odkud vedla příchozí cesta, byla vyzdvižena krytá strážní budka, aby ji hlídala. Ochoz byl celý bedněný a osvětlovala jej okna, opatřená okenicemi. Nad druhou branou (dnes čtvrtou) bylo vystavěno nové stavení, po němž zbyla vpravo od brány jen dvě obdélná okna.